Teorie

Protometrická stanovení

 Princip: Jsou podmíněná přenosem vodíkového kationtu ( tj. jádra vodíku, protonu) v prostředí vhodného rozpouštědla. Slouží ke stanovení látek kyselé nebo zásadité povahy.Kyselinou je každá látka, která proton odštěpuje; zásadou každá látka ,která proton přijímá. Reakce, které mezi nimi probíhají jsou reakce protolytické. Dvojice látek, která se liší o jeden proton se nazývá konjugovaný pár. ( z lat. coniugatus = svázaný spoutaný, spojený) obecně: 

HA   = H⁺  + A^-     HA = kyselina       A^-  její konjugovaná zásada             Protony nemohou existovat v roztoku samostatně- z toho vyplývá, že látka se může chovat jako kyselina( tj. odštěpit proton) jen tehdy je-li v roztoku současně přítomna zásada schopná proton přijmout. Protolytické reakce probíhají vždy mezi dvěma konjugovanými páry.  

 HNO₃ + H₂O  =  H₃O⁺  + NO₃^-

Protolytických rovnováh v roztocích se účastní i rozpouštědlo, které samo může vystupovat ve funkci kyseliny nebo zásady. Obecně můžeme reakci kyseliny a rozpouštědla zapsat:

            HA  +  SH  = A^-   +   SH₂⁺          

SH - rozpouštědlo schopné proton přijmout; vzniká SH₂^{+ =} ion lyoniový nebo  proton odštěpit;  vzniká S^- =  lyátový ion  Z protolytických rovnováh vyplývá, že rozpouštědlo bude mít přímý vliv na sílu kysaliny nebo zásady. Může dokonce pozměnit vlastnosti téže látky do té míry, že se jednu bude chovat jako kyselina, podruhé jako zásada.